Bedna 2006

Po 20 hodinách spánku, kdy se tělo jakš takš zregenerovalo, přihazuji první dojmy z Bedny 2006. Bylo to nápadité, rozmanité, dobře volené prostředí, hezké šifry....

Našly se ale i mouchy, ani prodloužení nepomohlo dojít více jak jednomu teamu v regulérním čase (který ovšem má náš absolutní obdiv) a jednomu dalšimu v prodloužení. Bednářům však děkujeme zasuper zážitek a příště, příště dojdeme.

Start – Náplavka u Palackého nám.

Na startu se v 17 hodin schází celý náš Lamí tým ve složení Borek, Filip, Honza, Soňa a Zdeněk v nových černých tričkách, jak bylo určeno pro týmy Pravého Bednáře v Bednářských listech. Když v 17:17 otevíráme obálku, zjistíme, že budeme hrát také v Bednářských listech zmíněnou hru. Kreslíme si tedy na dlaždice pole 5x3 a už k nám přichází jiný tým hledající soupeře. První hru vyhráváme, další dvě nebo tři prohráváme, když se nám konečně podaří podruhé zvítězit a získat první šifru.

Šifra č. 1! Rozluštit jednotlivé posloupnosti souvisejících výrazů je celkem jednoduché, nemůžeme přijít jen na druhý řádek, chybějící písmenka si však domýšlíme a vyrážíme ke kostelu sv. Tomáše na Josefské.

Šifra č. 2+ Obrázky nám dávají zabrat. Nejprve asi půl hodiny mezi nimi hledáme souvislosti a stále nám vrtá hlavou, jak pojmenovat tu šipku s kolečkem. Až po hodné chvíli někoho napadá hledat v rejstříku mapy a začíná to být jasné. Ulice Melounová, Jelení, Lipová…V doporučené mapě se nacházejí ve čtvercích okolo sebe. A pak už Filipa napadne, že ta šipka ukazuje na místo, kde máme hledat. Hurááá, čtverec K 17 a Hladová zeď. Jedéééém :-)

Šifra č. 2@ No hrůza, hned takhle na začátku se dřeme na kopec. Ještě navíc, abychom to neobcházeli, lezeme těsně kolem zdi, takže když udýchaní konečně nacházíme šifru, sesuneme se na chodník a zkoumáme ta čísla… Chybí 8 a 10 – co to asi znamená? Jsou od jedničky do dvanáctky…čeho je 12? Měsíců? Hodin? Ano, to je ono! Hodiny. A už kreslíme úsečky a brzy odcházíme k Portheimce.

Šifra č. 2$ Už od první dvojky se nám hromadí ústřižky po stranách lístečků s šiframi, tak je Soňa začíná stříhat a lepit vedle sebe na papír. Zbytek týmu zatím luští a počítá a počítá…Nějak to ale nevychází. Počítáme totiž absolutní počet stěn mezi jednotlivými čísly bez ohledu na jejich délku. Až když nás napadne zakreslit si do obrázku čtverečkovou síť, je všechno hned jasnější a za chvilku máme těch kýžených 15 písmen – Emauzy zábradlí. Tak jdem!

Šifra č. 2% Tak tady jsou nějaké kapitoly z Knihy Bednář. Kreslíme čtverec 5x5 a snažíme se do něj umístit tvary stěn. Nejprve špatně chápeme, jak ty stěny ta pole ohraničují, ale brzy na to přicházíme a s tím i na jediné možné řešení, jak mezi čtyři zdi ohraničující celé bludiště oněch pět stěn umístit. No, a co teď dál? Čteme si Kapitolu 6 a vstupujeme s pomyslnými bratry do Labyrintu. Jenže k čemu to celé vede? Až po chvilce někoho napadá vytáhnout Bednářské listy a podle Zápisu ze Sněmu bratří doplňujeme do jednotlivých políček Labyrintu počáteční písmena jejich jmen tak, jak do bludiště vstupovali. A je to ono! Schody u grafitti na Zbořenci.

Šifra č. 2* Čteme si básničku a poznáváme v ní 12 měsíců. Navíc když počítáme písmenka jednotlivých veršů, je jich vždy tolik, kolik je dní v daném měsíci. Jak to, že si v červnu mohou napsat, co chtějí? Co je na červnu tak zvláštního? Nebo spíš co není? Není v něm žádný svátek, že by to bylo ono? Tak to zkusíme. Z každého měsíce vybereme to písmeno, které odpovídá datu státního svátku. Zdenda vytahuje kalendář a Filip počítá…v lednu první, tedy B. Druhé podle básničky až v dubnu, tedy Velikonoční pondělí, 17., tedy O. V květnu hned dvě písmena, 1. a 8., takže R a S. No a postupně až do prosince. Tajenka zní: Boršov V konec. To už máme nalepenou pátou část třetí šifry a odvozujeme první podmínky, které musí v rovnicích platit.

Šifra č. 2! Vykřičník…byl i u jedničky, tak že by poslední šifra označená jako 2? To by sedělo, protože dostáváme i poslední ústřižek, který zapadá do trojky. A navíc je 2! Stejná jako 1! Takže luštíme rovnice. Existuje jen jedno řešení a během chvilky máme u každého písmene jednu číslici. Ale co dál? Zkoušíme různé ciferné součty, ale pořád nemůžeme na nic přijít. Nápověda říká, že bloudíme pořád dokolečka a také vyvozujeme, že jedno písmeno bude dvakrát. Tak zkoušíme různé přesmyčky a nakonec nám vychází slovo ZAVOLEJTE. No jo, ale kam? Čísla u rovnic? Jsou osmimístná… Zdenda přichází na to, že když ke písmenům slova zavolejte znovu přiřadíme čísla, vychází celkem rozumné telefonní číslo. Tak voláme a dozvídáme se, že další šifru máme hledat FILIPE !!!!!

Šifra č. 4

V parku na Malostranském náměstí sedí spousta týmů. Když vyzvedneme šifru, posíláme hned Binfo SMS a dozvídáme se, že jsme 18. a že vedou Pralinky zvlášť. Na řešení záměnky válečném – válečkem přicházíme rychle. Co to má ale společného se šachovnicí? S pomocí googlu zjišťujeme, že písmena N a K znamenají v mezinárodní šachové terminologii jezdec a král. Tak vysíláme Borka jako posla na Václavské náměstí…tam je přece král na koni a je to přesně 2 km. Pro jistotu ať se staví i v pasáži Lucerna, my zatím budeme luštit dál. Nic nás ale nenapadá a když nás Borek telefonátem zklame, že náš tip byl špatný, jsme už s nápady v koncích. Než zůstat na tomhle stanovišti, tak si raději voláme o nápovědu, která nás posílá na Pražský Hrad ke kostelu sv. Rocha.

Šifra č. 5

U kostela na lavičkách už také pár týmů sedí a podle Binfo SMS už jsme 7. :-). Borek za námi za chvilku dorazí, tak se snažíme, abychom to měli co nejdříve a mohli pokračovat dále. Co ta písmenka? A ty oddělující čárky? Že by konečně morseovka? Písmenek je 22, chybí poslední čtyři z abecedy. A oddělovačů je 25. Já (Soňa), Zdenda a Filip sedíme vedle sebe na lavičce a všemožně skupiny písmen posouváme o ta chybějící. Nic ale nefunguje. Už je tu i Borek, dáváme hlavy dohromady, ale nic. Když se rozhlédneme okolo, zdá se, že ostatní týmy jsou na tento úkol taky krátké. Najednou se před nás postaví Honza, který si předtím kousek odsedl a ukáže nám papír s dvěma řadami písmen a pod nimi napsaným textem: LADSONKAMALYLOMUHRISTE. Říká, že je úplně mimo a ať se ho na nic neptáme, že neví, kde je Q a kde je R :-). Ladsonka ale nic není…tak že by Ladronka? To už by šlo, Honza ale tvrdí, že to S je tam určitě. No ale před chvílí říkal, že je mimo, takže jako přesila jsme ho přehlasovali a opouštíme nádvoříčko i když stále nechápeme, jak na to přišel. Vidíme tramvaj, tak ji dobíháme a teprve v ní nám Honza podstatu luštění vysvětluje. No, patří mu náš obdiv, přijít na tohle by nám ještě asi chvíli trvalo :-)

Šifra č. 6 Na Ladronce nacházíme šifru i lavičku zrovna pod lampou a začínáme luštit. Filip hned vidí opakující se sekvence písmen a brzy všechna chybějící písmenka doplňujeme. Ale složit řešení jen z těch chybějících nejde. Ani žádným posunem. Když si však všech pět posloupností zapíšeme pod sebe, mezery v nich vytvoří nápis +MAL. A pak už je to jednoduché - celou posloupnost posuneme právě o tento výraz a řešení je na světě. nad Hliníkem soch sv. Jan.

Šifra č. 7 Tato šifra byla od tvůrců trochu zrádná, zároveň nám ale pomohla překonat krizi, která se nad ránem zpravidla dostavuje. U sochy Jana Nepomuckého nalézáme legendu o Klubu českých Bednářů i s mapkou přilehlého lesíka a začínáme běhat a hledat ukazatele. Ve tmě je to ale velmi obtížné, naštěstí se během 40 minut rozednívá a asi po hodině a půl od příchodu do lesa je máme všechny(i když některé nebyly přesně tam, kde podle určených azimutů být měly). Na ukazatelích hledáme tvrzení, která se vylučují a zakrátko máme několik, která zcela určitě neplatí. Asi za 20 minut dojdeme k řešení a hledáme v mapě možná místa. Stanoviště není ani nalevo ani napravo od trati, je tedy na ní. Není v zástavbě a je na cestě pro pěší. Má nižší zeměpisnou délku…Na mapě tedy určujeme pravděpodobnou polohu stanoviště a vyrážíme k němu.

Šifra č. 8 I když nám pak chvíli trvá, než stanoviště nalezneme, nakonec sedíme na cestě ozářené ranním sluncem a občerstvujeme se kávou z termosky. U této šifry nám opět napovídají Bednářské listy a „národní“ jídla z Restaurace Na mýtince. I přes pár nesrovnalostí (trychtýř může být jak norimberský, tak benátský, podobně australská/kašmírská vlna) se nám povedlo vyluštit slovo „Klamovka“ a tak se vydáváme hledat.

Šifra č. 9

Tahle šifra byla moc pěkná. Na první pohled vypadala jednoduše, ale přesto nám chviličku zabrala. Zkoušíme jsme doplňovat chybějící části stěn a nějak na ně napasovat morseovku. Leč tudy cesta nevede. Až Filip na to přišel. Na folii kreslí právě jen ty chybějící úsečky a spatřuje nápis: Park Mrazovka. Tak jdem 

Šifra č. 10

Přicházíme do parku a poměrně brzy nacházíme prolézačku stejného tvaru jako nebeské těleso z Bednářských listů. Je tu už několik týmů a proto nemáme moc možnost prolézat podrobně vnitřkem tělesa. Luštíme a luštíme, ale na nic nemůžeme přijít. Asi po dvou hodinách, kdy už se na prostranství kolem nahromadilo asi 10 týmů a zatím žádný neodešel, začínáme hádat. Z písmen označujících vrcholy se snažíme vytvořit názvy míst v okolí, kde by mohlo být další stanoviště. Rozdělujeme se, já a Zdenda jdeme do Opatovické ulice (je na cestě k Vyšehradu, takže proč ne), Honza k pivovaru a Filip s Borkem na Paví vrch. Všichni hledáme, až nakonec Filip volá, že asi po 10 minutách prohledávání okolí šifru našli. Jedeme za nimi...


Šifra č. 11 Posíláme Binfo SMS a sejdeme do Radlické ulice, kde sedíme na schodech a snažíme se luštit. Nikomu už to moc nemyslí, takže po několika marných pokusech šifru zdolat to vzdáváme, nasedáme do tramvaje a jedeme domů.

Jako loni jsme skončili těsně před semílací šifrou a splnění našeho snu dojít do cíle Bedny se odkládá na příští rok. Děkujeme orgům a už teď se moc těšíme na Bednu 2007 :-)