Letošní Krtčí Norou jsme si jednoznačně nechtěli nechat ujít. Povzbuzeni nejen tím, že je to jedna z mála her, která se dá dojít :), také tím, že není v Praze a tedy změna prostředí a také samozřejmě kvůli šifrám, které Krtci dokázali vždycky tak nějak "správně okořenit"
Celá akce začala již pátečním odjezdem z Prahy, abychom ušetřili síly, přespali jsme do soboty u Soniných rodičů v Brně, užili si páteční společenský večer s částí týmu Forever Lost (s tou Forever), zahráli poker, pili víno, užívali si. Po domluvě s orgy, že poskytneme vůz k dopravě zavazadel ze startu do cíle a oni nám ho na oplátku do cíle také přistaví, jsme u registrace byli jako první :) v nejklasičtější Lamí sestavě, tzn. Filip, Honza, Zdeněk, Soňa a Borek netrpělivě čekali na vyvěšování řady.
Logická řada nám protentokrát příliš nevyšla, odcházeli jsme přibližně dvacátí. Škoda, celou logickou řadu jsme nakonec objevili z prvních třech obrázků, zbytek byl jen čas navíc. Stačilo si jen říct "stodvacítka" a ne "nejvyšší dovolená rychlost". I když Lamy nepatří k týmům nejrychleji se přesunující, jsme poměrně silní v orientaci a tak jsme na Babu dle nálepek přihrnuli cca 15. a toto umístění jsme pak plus mínus drželi, až na jeden zásek, po celou hru.
Šifra Automaty se líbila, jednoduchá, teamová, trochu mechanicky pracná, ale pro začátek ideální. 3 minuty objevování principu, 3 minuty pojmenování, 10 minut luštění + nutné opravy. Soňa objevila hovno.
Přesun na vyhlídku jsme provedli částečně azimutem a úspěšně. Šifra Krevní skupiny nás nepotěšila jen z jednoho hlediska, na tak krásném stanovišti, s nádherným výhledem a sluníčkem byla zbytečně průchozí. A to přibližně jako: Borek vytahuje z batohu pončo na sezení. Lama 1 říká: to budou krevní skupiny. Lama 2 říká: aha, tak potom jdeme sem. Borek balí do batohu pončo na sezení. Odcházíme.
Otevírání trezorku nám dalo chvíli zabrat, nápad jít se podívat na trezůrek mimo hru přišel o něco později, než měl, a tak jsme poměrně zbytečně hledali v textech čísla, utvrzeni v této metodě ještě několika fragmenty typu ČEST - ŠEST, počet řádků každého odstavce atd. Nicméně po prvním zjištění, že orgyně nastavuje pořád stejnou kombinaci ("to k ničemu nebude, už je prostě jenom zblblá..") a že to dělá i jiná orgyně jsme pak správně odhalovali VLEVO a VPRAVO a poměrně záhy odcházeli. Nepotěšila nás jen nejednoznačnost některých výroků a to přesně topení a vývrtka. Doma se mi topení otevírá vpravo a 4 vývrtky, které jsem objevil, 2 na nožích a 2 kuchyňské, se vrtají jak se jim zrovna zachce. Pozdravili jsme Martinu ve slušivé vestičce a vydali se na další kótu.
Přesun opět na pohodu, podle nálepek jsme cca 12. Obrázky a kartičky jednoduché, intuitivní, kolektivní šifrování. Nepotěšilo jen mraveniště, do kterého jsme si položili pončo a několik štípanců na nohou od těch zrzavejch potvor. Za 20 minut bylo hotovo. Líbí se mi, kolika způsoby se ještě dají využít asociace. Mno a chobotnice určitě nemá 8 nohou a plameňák má i tak dvě nohy. Ale to jsou jen drobnosti.
Přesun k "chrámu" moc pěkný, oranžového orga jsme viděli už z velké dálky. Vyběhli jsme si pro šifru, zakotvili na obrubníku pomníčku níže a dali se do luštění. První skutečně tvrdá šifra. A opět kvituji celému teamu, že jsme společně schopni domyslet skoro všechno. Lama1: Jsou tam čísla do šestky. Lama2: Kostka! Lama3: Chybí tam 5 písmenek! Lama4: Namapovat na kostku! Lama5: A pak už to tady indexuje místo na tučných stranách!. Chvilku nám to i trvalo, ale bez problémů a za podpory krásné mladé zrzavobílé kočky jsme se brzy zvedli a vyrazili na první hardcore přesun ve hře - k rybníku na kopci!
Na přesunu jsme potkali pána, který venčil kozu, nicméně dal nám skutečně zabrat a tak jsme s úlevou padli do stínu a začali zblble čumět do "týpitomýkrabicekdebysetypísmenkamělyprostěpřesouvat". Nápad nepřišel. Frustrováni teamy, které přišly, ani si nesedly a okamžitě odcházely jsme zkoušeli nápad za nápadem, ale jen ten jeden, totiž mřížka, vůbec nikoho nenapadl. Právě jsem si do mobilu přepsal ve zkratkách jednotlivé metody šifrování z Manuálu Tmou. Pro příště. Neskutečná pruda. Ještě že se umíme bavit i tak, nemohu řict, že bychom byli nějak trudomyslní ("Borku, ty nálepky se jménem teamu klidně zahoď, už je nebudeme potřebovat.." "Soni, potřebovali bychom zase objevit nějaký hovno.."), co ale povídat, padla totálka. Škoda, vyřešit to tady, později bychom zjistili, že už ji vůbec nepotřebujeme.
Další azimut přesun a opět velmi úspěšný, pohledem na nálepkovou listinu jsme zjistili, že jsme vlastně žádné místo neztratili. Moc nechápu, ale jen dobře pro nás. Šifra s háčky a čárkami moc pěkná, když teď koukám na tutéž šifru z Pohody, přijde mi dokonce méně nápovědná, než ta z výzvy. Jako asi Všichni jsme věty přepsali do rastru 6x19, abychom jej nakonec vůbec nepoužili. Trojský kůň? Háčky a čárky pochopeny ihned a když pak Filip správně rozkódoval první větu, byli jsme frustrováni jen nutností vystoupat 200 výškových metrů. Ale jinak se máme dobře a na táboře se nám líbí :).
Cesta na Bukovec se dala rozdělit na tři části. Nejprve masakroidní výstup od potoka k rozcestí, potom od rozcestí k jednomu stromu přes cestu, kde se nám Filip zasekl v rozsoše, naštěstí se nám ho podařilo záhy vyprostit a pokračovali jsme na poslední úsek, k Tomovi na Bukovec, kde jsme mimo šifry potkali i Forever Lost, kteří vypadali skutečně lost, aneb Lamy mají šifromřížkové dejá vu ze sedmého stanoviště. Šifra jak slepý krtek ke kalhotkám přijde a zase odejde byla...zajímavá. Slepý krtek, tedy Braille, odhalen okamžitě, bludiště překresleno po chvilce zkoumání, cestička objevena záhy. A hned potom, co Soňa nadhodila (mimo hovna) myšlenku, že Krteček musí zpátky do nory, brzy jsme měli výslednou tajenku. Teda měli jsme JEZ DĚCKEJ KLUB. Mno, nakonec jsme to interpretovali i správněji. I vyrazili jsme za koníky a věděli jsme, že nás pomalu začíná tlačit čas...
Desítku zpětně hodnotím jako nejzajímavější šifru hry. Škoda jen, že tak dlouho trvala. Nejprve jsme totiž jako zajímavý počet interpretovali 7 vět a tedy dny v týdnu, první větu interpretovali jako Mezinárodní den žen nebo Valentýn, 2525 jako pátek. A bylo na půl hodinky vystaráno. Kor, když jsme kalendář vlastně vůbec nepoužili. Posíleni pivkem z místní hospůdky jsme začínali upadat v záchvaty neřízeného smíchu a totálně debilních nápadů. ("Nesmát se, luštit!") Poměrně dlouho jsme se zasekli na HRA ZÁŘÍ 2525 PORADÍ. Škoda, že Ibsen nenapsal nějakou hru Září 2525. Spásný Zdeňkův nápad přišel za pět minut dvanáct. Resp. tedy 20 minut před zavírací dobou jedenáctého stanoviště. A Lamy na Varanech vyrážejí na jeden z nejhektičtějších závěrů šifrovačky vůbec. Sprintem.
Sbíhali jsme z kopce vražedným tempem s jednoznačnou taktikou. Vzít šifru, otevřít nápovědu, snažit se vyluštit, utíkat dál. Jedenáctku vybíráme v 21:18. 21:19 otevíráme nápovědu. 21:30 máme první část řešení. 21:35 vyrážíme na druhý šílený sprint. 21:39 vybírám šifru na dvanáctce. Jsem oceňen orgem za sprint a hned po nás orgové stanoviště zavírají. Jsme poslední úspěšní. 21:41 otevíráme nápovědu. Indexujeme prsty. První věty dávají smysl. Máme FARBA. Druhou půlku nemáme vychází H_I, ďábel nás svedl na špatnou cestu. Správně je podle nás totiž takhle "| | . . |" . 21:55 vybíhám směr cíl s jednoznačnou instrukcí: "Nevíme co s tím, ukaž na ně "fakáče" a prostě to zkusíme." Ještě cestou ovšem zvoní telefon, volá mi zbytek teamu. Je to FARBA HUS, biela, takže E. Škoda. Mít telefon v batohu a ne u sebe, došli bychom hru. Takhle jsem byl v čase 22:00 se špatným gestem odmítnut. Lamy na Varanech tím nedochází letošní Krtčí norou, skončili jsme na dvanáctce.
Co říci závěrem? Inu, protože jsem se z časových důvodů letos na mnoho šifrovaček nedostal, osobně hodnotím hru jako velmi povedenou. Šifry pěkně vyvážené, jak už to u Krtčí nory bývá, nápovědy schovány v šifrách, postupně se krásně potvrzující kroky. Trasa byla před hrou dle mého zbytečně prezentována jako "mírně obtížnější". Nepřišlo mi, dva těžké výstupy neudělají z celodenní hry těžkoterénní záležitost. Zbylo nám dost sil na tříkilometrový sprint na konci trasy. Byla pohoda, zábava. Hru jsme si maximálně užili. Děkujeme. Těšíme se na další ročník.
Borek
Krtčí norou 7