Po úspěšné spolupráci s Majkem a Lydkou z týmu Drahoš forever a důkladné analýze časových možností jednotlivých členů obou týmů jsme se rozhodli, že na šifrovací hru NON5TOP spojíme svoje síly a vyrazíme ve složení Lydka, Soňa, Borek, Filip a Majk pod názvem Drahoš na Varanech. Jak si ukážeme v následujících řádcích, bylo to správné rozhodnutí.
Start hry
Ve dvě se scházíme v hospůdce naproti parku Portheimka a dáváme si dobrý gáblík (a Majk jeden zdravotní Jan Becher Obzvlášť), abychom se dobře naladili na nadcházející hru. Po jídle se vydáváme do parku. Park je však podezřele prázdný, po žádném orgovi ani stopy. I týmu je v okolí málo. Očekáváme nějakou překvapující aktivitu, ale když se ani v okamžiku zahájení hry nic neobjevuje, začínáme pátrat po okolí. Orgyni naloženou v nákupním košíku nacházíme před kostelem vedle parku a předává nám startovací obálku. Obrázek nákupního košíku a barevná podbarvení čísel nás jednoznačně směrují do nákupního centra Nový Smíchov, kde si jednak potvrzujeme význam sluníčka v košíku a druhak velmi rychle dolušťujeme a vyrážíme.
- +: jednoduchá, ale nápaditá šifroaktivita do začátku, pěkná nápověda v podobě orgyně v košíku
- -: když je v pravidlech uvedeno, že start bude v parku, chtělo by to opravdu start v parku a ne u kostela vedle něj. Zvláště když odbíjející zvony a hukot svatebčanů před kostelem spolehlivě přehluší vyvolávání orgu.
Vláček a skládačka
Protože Borek zná kratší zadní cestu na severní nástupiště, dorážíme na stanoviště jako druzí. Máme z toho radost, ta však vzápětí mizí - dozvídáme se, že máme odjet na Cibulku vlakem a že jede až za tři čtvrtě hodiny. Rozhodujeme se mezi čekáním a přesunem na Cibulku pomocí MHD. Orgové nás však spolu s předáním lístku informují, že "máme pozorně naslouchat pokynům průvodčího". Tahle zpráva nás přesvědčuje, že musíme jet vlakem, protože v něm získáme nějakou informaci, která by nám mohla chybět.
V průběhu čekání sice za patnáct minut odhalujeme řešení šifry a šest svislých skupin, ale v další půlhodině čekání pouze pozorujeme, jak nás snadno dohání týmy, co dorazily později. Ve vlaku na nás pak ještě začal pokřikovat průvodčí, který si nedokázal spočítat, že mu ve vlaku v součtu jede méně lidí, než na kolik je zaplacená jízdenka ci má tramvajenku a dojem z jinak krásné jízdy Pražským semerinkem byl zcela zkažen. V cílové stanici pak bleskurychle poskládáme písmenka a objevujeme další šestice. Cestu známe z Bedny, vyrážíme.
- +: je vidět, že i mezi asociačními šiframi se stále dají nalézt nové nápady, výhled z okénka vlaku při jízdě Pražským semerinkem.
- -: defakto restart hry a zbytečná ztráta více jak půl hodiny při čekání na vlak, domluva s průvodčím
Velká grafická
Princip šifry je nám (vzhledem k doporučené výbavě v podobě velkého čtverečkovaného papíru) hned jasný, pouze po nalezení "kozy" zvažujeme, zda stačí stále kreslit a poslouchat instrukce průběžně či zda se ještě budou instrukce muset nejprve předpřipravit. Po správném interpretování "otočit se za frňákem" a otáčky u "kozy", která začne tvořit krásné K, víme správnou variantu. Naši připravenou A2ku zabere KA a Majk začíná na mapě v okolí hledat kaple. Zkoušíme druhé slovo textu, dostáváme velice pěkné R a Majk s Lydkou se vydávají napřed na nedalekou kapli u Radlické. Zbytek týmu dolušťuje ještě KAP... a RA...KA a pak se k přesunu odhodláváme také.
- +: velmi elegantní grafická šifra a i pěkná aktivita s řešením problému "vytvoř dostatečně velkou plochu na luštění"
- -: nápověda v doporučeném vybavení mohla být trochu méně nápadná (např. vezmete si prázdný čtverečkovaný sešit formátu A4)
Hymna
Když scházíme z kopce, Majk s Lydkou už mají doluštěno a pomalu balí. Hanobení hymny se nám docela líbí, horší je to s nadcházejícím přesunem. Navíc zjišťuji, že mi začíná zlobit telefon, takže SMSku vysíláme s velkým zpožděním.
- +: nápad
- -: bylo by mnohem víc elegantní, kdyby jednotlivé verše mely stejnou délku jako originál
Vyhlídka
Těšíme se na těžkou šifru, která nám umožní si vychutnat nádhernou vyhlídku i Lydčiny řízky. Avšak Borek téměř okamžitě vidí a čte bílý text, takže Majk dostává řízek do ruky, my ostatní si ho necháváme na další stanoviště a vyrážíme do Dalejského údolí.
Plavec
Když k jezírku docházíme, orgové stále ještě připravují stanoviště. Borek se převléká do plavek a vrhá se do zpěněných vln divokého... ehm, opatrně vchází do studené vody jezírka. Plave k nedaleké orgyni, pomáhá jí s umístěním stanoviště, odstřihává jakýsi klíč a čte nám, že "šifra se nachází 25m od břehu pod skálou". Chvilku přemýšlíme, jak bez GoogleMaps odměřit 25metrů vodní hladiny a která skála to tak muže být. Pak se Majk otáčí a s výkřikem "tady je taky skála" se vrháme vpřed. Zadání s padajícími písmenky je názorné, vepsáno máme za chvilku a Borek dokončuje svůj převlek téměř za pochodu.
- +: umístění, pěkná aktivita, hádanka "o kterou skálu jde"
- -: příliš jednoduchá šifra, mechanický zápis padajících písmenek si říkal o druhý stupeň - např. nějaké zajímavé čtení
Komentář plavce: Je zajímavé, jak je náročné zapamatovat si i poměrně krátký text, když je jen trochu pod vodou. Musel jsem se potopit asi třikrát, než jsem měl jasno, co je tam vlastně napsáno. Další virgule, jako odstřižení klíče, pořešení karabiny a tak dále, bylo poměrně zjednoduššeno ztraceným kýblem, tedy alespoň jeho funkční části s kameny. Za to se ještě jednou omlouvám, trochu nešikovně jsem to pustil na dno a neuvědomil si, že ten kyblík se asi v těch závěsech neudrží
Pinpongostroj
Přesun do lesu za Barrandovem nám přijde šíleně dlouhý. Naštěstí si pomáháme tramvají a autobusem, ale je nám líto týmu, co budou tenhle krpál šlapat pešky. Můj telefon se mezitím úplně zbláznil, takže začínám používat Soni náhradní. Po příchodu na planinku nacházíme zavěšený stroj a začínáme házet. Nejlíp to jde Borkovi a on se také po chvíli trefí, avšak míček nepropadne. Další dobře mířená rána ho popošťouchne a získáváme pingpongáč. Majk už při přesunu tvrdí, že výsledek bude nedaleká kaple. Pak odhalíme sever a jih, odhadneme azimut a kaple je opravdu tím směrem. Nakonec číslo interpretujeme jako měřítko, zopakujeme si násobení pod sebe, když je ta elektronika zakázaná, i tahle skutečnost sedí a vydáváme se ke kapli.
- +: aktivita, 3D šifra s azimutem a vzdáleností vynesenou na globus je super nápad
- -: chaotické zacernení loga bylo matoucí, malou chvilku jsme ho vykládali jako "tvar lesa/mýtiny, kterou máme nalézt". Vhodnější by bylo dát ho do komentářových uvozovek.
Hodinová
Nikoliv časem, ale provedením šlo o hodinovou šifru. Není třeba dlouhého komentáře, hodiny, minuty i vteřiny odhalujeme automaticky a za chvilku se objevují náznaky prvních písmen. Jsou podivně zkroucená, možná nám chybí první krok šifry, ale přečíst se dají.
- +: nápad
- -: provedení, některá písmenka ošklivě navazovala
Běhací aktivita
V průběhu luštění předcházející šifry se setmělo a jak scházíme ze stráně dolů, kolem nás se rojí celá hejna světlušek. Je to nádherná podívaná. Kudy jít víme, trasa jde přesně proti směru druhého Matrixu. Docházíme ke kostelu a na místě nic nenacházíme. Jsme si řešením docela jistí a tak voláme orgům. Jsme ubezpečeni, že jsme na správném místě a že šifry jsou již na cestě. Poprvé v životě zažíváme ten slastný pocit, že jsme na stanovišti dřív, než je postaveno. Během pár minut se objevuje sympatická orgyně, předává nám šifru a opět mizí. Vydáváme se na nedaleký most. Čteme o běhací aktivitě a vědom si klíče v kapse, vyslovuji domněnku o tom, že to bude tak rychlé, že to nepůjde doběhnout a úkolem bude ve skutečnosti použít oba klíče. Zkouška na místě však tuto variantu vylučuje a tak nezbývá než sestavit Štafetu. Borek, Majk a Soňa běží, já hlídám batohy a Lydka je odemykačka a zapisovačka. Získáváme tak heslo a zbývá mechanicky posunout zprávu o klíč. Já začínám od konce, Majk od začátku. Mně to jde bez našeho PDA ztuha, posunovací tabulka z Bednářských listů je sice fajn, ale přeci jen to s ní chvilku trvá. Majk oproti tomu sčítá v 26tkové soustavě v pohodě z hlavy, takže 2/3 textu obstará on. Borek přesně zná místo, o kterém šifra hovoří, protože tudy jezdí na kole a tak vyrážíme.
- +: zajímavá hýbací aktivita
- -: posouvat takhle dlouhý text o heslo bez elektroniky je neuvěřitelný opruz
Tišťák
Po prvním pohledu na stanoviště si hned říkáme "tišťák", listy slepujeme a začínáme vybarvovat různými barvičkami místa, která musí být nabita "stejným potenciálem". Cestičky hledáme kružítkem. Opravdu jsem si na žádné šifrovačce tak dobře nezapíchal :o). Na čtvrtý pokus nacházíme tu správnou větev a jdeme dál.
- +: nic zvláštního, průměrná šifra
- -: mohla být vyrobena tak, aby nehrála tak velkou roli náhoda (např. dílky nemusely tvořit písmena a ostatní větve mohly být zcela chaotické)
Kino
Kino nacházíme rychle, ale je zamčené. Ve tmě si nevšímáme čísla popisného, navíc sousední dům má číslo 8. Říkáme si tedy, že asi musíme najít jiný dům na druhé straně. Na mapě je značený objekt železniční zastávky, ale to není ani dům a nemá č.p. Po pěti minutách se vracíme, znovu zkoušíme otevřít dveře a pak nám dochází, proč máme klíč. Gratulujeme orgům k nápadu, jeden z nejlepších "aha momentu" hry. Vcházíme do sálu, kde orgové dolaďují promítání. Chvilku přemýšlíme o zápisu písmen, na která se díváme, ale pak Lydka vyřkne správné řešení - přepišme podle naznačeného algoritmu polohu "hvězdy smrti" v bludišti. Princip luštění tedy známe po patnácti minutách, teď jen praktické provedení.
Jako první metodu hledání polohy zkoušíme zapisovat cestu. Ovšem takto děláme příliš mnoho chyb. Musíme na to jinak. Navrhuji rozdat si souřadnice a každý hlídat polohu jen v jednom, svém směru. Pomáháme si tužkami, každý si v hlavě vytváří svůj model pohybu krychle. Majk navíc dostává kinetózu a jde ji zaspat. Orgové nám mezitím zpestřují promítání přidáním zrychlených verzí průletu a při tom se jim povede trochu prezentaci rozbít, takže z průletu číslo 3 máme jen rychlou verzi, zato průlet číslo 4 máme hned třikrát - dvakrát zpomaleně a jednou poškozený rychlý. Po hodině a půl snažení docházíme k názoru, že takhle to také nejde. Stále děláme příliš mnoho chyb a obtížně se hledají. Znovu si zapisujeme souřadnice, tentokrát ale všichni čtyři vždy jedeme stejnou souřadnici a navzájem se kontrolujeme. Začínáme si být jistí s některými částmi tajenky a začínáme už dokonce pohyby krychle vidět bez pomoci tužky. Majk mezitím vstává a bere na sebe roli zapisovače a rovnou se snaží výsledky interpretovat. Stále děláme malé chyby, ale Majkovi už se daří kontrolovat i písmenka v okolí "hvězdy smrti" a po chvíli oznámí "kdyby tady bylo číslo o jedna menší, tak by to začínalo KAP..., to bude určitě KAPLE" máme vyhráno. Po další půlhodině pak dohromady dáváme téměř celou tajenku a vyrážíme za svítáním. Přibližně ve stejnou dobu vchází do kina promrzlá Seš-Lost. Máme velký strach, že šifru dají rychleji než my a pracně budovaný náskok bude v tahu.
- +: nápad s klíčem, který byl tak geniální, že jsme orgům odpustili jeho nevyužití na mostě, teplo v kině s možností občerstvit se, pohodlné sedačky a skvělý nápad na 3D šifru
- -: šifra byla pekelně náročná na vysledování. Strávit 3 hodiny pouhým mechanickým luštěním, když už znáte princip a jen dokola zapisujete, je opravdu moc. Chtělo to buď menší kostku, nebo vetší kontrast hran
Asociační křížovka
U kapličky jsme hned věděli a jen se dobře bavili. KANÁL/KORÁL u nás vyhrává první cenu za vtipnost.
- +: jednoduchost, po kině to byla příjemná změna, vtipné asociace
- -: jednoduchost, vlastně to ani nebyla šifra
Morseovka
Moc se nám nelíbí přesun, už je to několikátý opravdu velký a do kopce. Naštěstí si aspoň trochu pomůžeme tramvají. Žene nás vědomí, že týmy, co půjdou za námi, to budou mít výrazně jednodušší, pojedou jim i autobusy. Ze šifry přímo civí nápis morseovka, takže přepisujeme celý text do morseovky a ihned graficky čteme řešení. A opět šílený přesun, naštěstí stíháme autobus.
- +: jednoduchost
- -: stejná šifra byla už na druhém Matrixu, navíc nápis MORSEOVKA byl příliš zřetelný, chtělo ho to lépe schovat, nejlépe ho tam nedávat
Pohádka
Závěrečná úloha se zdá být jednoduchá - přemístit lidičky a získat tak prostor cíle. Některá zdůvodnění nám přišla poněkud vachrlatá, ale nakonec jsme je nějak poskládali. Zatímco já jsem trval na myšlence, že nyní musíme řešení nějak graficky interpretovat, Majk s Lydkou však přišli s myšlenkou, že by Spojovatelka by mohla bydlet s Automechanikem a bylo vyhráno. Poslední přesun, při kterém nás (jako potvrzení naší správné domněnky) předjelo orgoauto a pak už jen ovace ;)
Nonstop 2009