Tmou 8 - (2006)

Na letošní Tmou jsme se velmi těšili, ale současně s tím, jak se blížila, se nás začínaly zmocňovat obavy z velké nepřízně počasí. Nakonec to nebylo tak strašné jak to vypadalo v předpovědi, ale šálek mé kávy to tedy nebyl ;) Avšak povzbuzeni úspěchy v předcházejících šifrovacích hrách tohoto roku (MATRIX, SVÍČKY, KRTČÍ NORA), jsme optimisticky doufali, že se nám třeba podaří i projít TMOU. Žel nakonec se to nepodařilo a tak dokončení této hry zůstává na příští rok.

Na letošní Tmou jsme se velmi těšili, ale současně s tím, jak se blížila, se nás začínaly zmocňovat obavy z velké nepřízně počasí. Nakonec to nebylo tak strašné jak to vypadalo v předpovědi, ale šálek mé kávy to tedy nebyl ;). Avšak povzbuzeni úspěchy v předcházejících šifrovacích hrách tohoto roku (MATRIX, SVÍČKY, KRTČÍ NORA), jsme optimisticky doufali, že se nám třeba podaří i projít TMOU. Žel nakonec se to nepodařilo a tak dokončení této hry zůstává na příští rok.

1. stanoviště

Příjezd na TMOU byl velmi hektický - ucpaná D1čka znamenala, že minimálně dva nestihneme být na místě včas a tedy riziko, že se na startu zbytečně zdržíme. Z Prahy jsme vyjížděli ve dvanáct a když jsme na start dorazili s cca 20minutovym zpožděním, šílená rozstřelovací část právě začínala. Naši tři zbývající členové se potáceli kdesi v davu a zuřivě křičeli, do toho duněla hymna Tmou a mě před očima běžela představa lidí, kteří si poslepu někde zlomili nohu a teď se v tom hluku nemohou dovolat pomoci. Navíc Dražek, který byl ve skupiňe C, poctivě poslechl orga, který zakázal používat telefony, což byla poměrně důležitá chyba ze strany orgů. Začátek Tmou se tedy letos organizátorům velmi nepovedl a pouze štěstí příčítám to, že se v tom zmatku nahoře nikomu nic nestalo. Když jsme se konečně podívali na zadání šifry bylo jasné, že to je substituce a podobnost s cyrilicí či azbukou přímo bila do očí. Dokonce tak moc, že se některá písmenka dala převést z hlavy. A protože některá starší písma vynechávají při zápisu samohlásky, řešení bylo nasnadě - takže nám nejdéle zabralo přijít na to, že se šifra čte zprava do leva. Pak už to byla jen manuální práce.

2. stanoviště

Morseovka nás napadá okamžitě, ovšem ochutnávání se po chvíli změní v peklo. Já třeba jsem ty dvě pálivé příchutě vůbec nedokázal rozlišti. Ostatní ale naštěstí ano, a tak Zdeněk se Soňou cucají odpředu a Borek s Dražkem odzadu. Stejně se ale chutě slévají a navíc zachvilinku nastoupí faktor "přání otcem myšlenky" a my máme řešení UZKA U TRZISTE ALEJ. Shodou okolností si Soňa vzpomíná, že v Úzké ulici je nějaké tržiště a když tam dorazíme, vidíme takovou pěknou řadu stromů, která by s trochou fantazie mohla být alejí. Rozdělíme se na dvě části, abychom ji prohledali a za moment už Zdeňek volá, že to našel, jen že to není v aleji. Skutečné řešení se zas tak moc nelišilo ;)

3. stanoviště

Šifra promítaná na gigantický displej byla velmi efektní. Ovšem velké štěstí, že jsme měli v teamu dva Brňáky, protože bez nich by to bylo velmi obtížně prolomitelné. Půlkruh se začíná rýsovat okamžitě, avšak díky absenci některých bodů chvilku trvá, než opravdu uvěříme tomu, že máme najít střed něčeho tak nepřesně zadaného. Nejdříve totiž skoušíme různé grafické finty a podobně a když se nakonec shodneme na té kružnici, tak narážíme na další problém - mapy Brna co máme jsou buďto digitální v našich PDA a nebo v knižní formě, takže se velmi špatně vynáší kružnice a hledá střed. Nakonec se to s pomocí folie podaří a vyrážíme. Přesun je ovšem hektický - díky tomu, že se na začátku nepodařilo roztrhat teamy, šalina je nadupaná k prasknutí.

4. stanoviště

Čtyřlístek je super. Řešení je nasnadě a za pár minut Soňa nachází i obchod z prvního obrázku. Na křižovatce, kde se má jít na východ díky tomu, že Pinďa dole vynadá Myšpulínovi za obrácenou mapu, projistotu trháme team na dvě skupiny. Zdeněk, Soňa a Dražek jdou na východ a já s Borkem na západ. Po ujítí asi 4 bloků volají, že to mají a my s Borkem proklínáme orgy - tohle je hrubka v zadání jak hrom a navíc jí přece musí odhalit první betatester.

5. stanoviště

Vkládáme CD do discmana a začínáme poslouchat. Velmi rychle odhalujeme všechny události a že jde o roky, jen poznat správný díl Pána prstenů chvilku trvá. Hodně dat sice zvládáme z hlavy, ale projistotu Googlime všechno pro potvrzení. Zkoušíme ciferné součty, první písmena ze jmen, která mají daný den svátek, ale zima se začíná projevovat a mozky mrznou. Pochvíli se tedy přesouváme do nedalekého nonstopu, kde v teple a pohodlí najdeme správný klíč a vyrážíme. Co je to ten DATEL zjistíme určitě až na místě, třeba to bude nějaká socha ptáka v nadživotní velikosti.

6. stanoviště

Při spatření popelnic se náhle oživí vzpomínka na slovník a jdeme na šachy. Černý král sice vypadá slibně, ale díky tomu, že krom něj chybí i dámy, ho zavrhujeme a hledáme dál. Chvilku se zabýváme myšlenkou, že to jsou třeba čtverce na doporučené mapě a my musíme šahovnici posadit přes tak, že pěšci odpovídají kostelům atd..., to nefunguje, chvíli tedy zkoušíme čistě šachové řešení, a pak přecházíme na "jinou hru, co se hraje s devíti figurami na poli 9x9". Opět pomůže technika a vyrážíme.

7. stanoviště

"Hele Tetris". Ani jsme se nestihli posadit a jdeme dál, na kótu 335,9. Morseovku jsme prostě přeskočili.

8. stanoviště

Poté co jsme se vyškrábali nahoru na osmičku, proklínali jsme chvilku doporučenou mapu. Nahoru na ten kopec vedly dvě! solidní a pohodlné cesty, které v té mapě nebyly značeny. A my se škrábali do kopce azimutem. Šifra samotná až nechutně jednoduchá, jen Zdeňek při luštění trošku perlil: "Sakra, abeceda zase od Z do A místo od A do Z a ještě je to pozpátku" "Podívej se na to logo, máš to vzhůru nohama." Na druhou stranu, možná právě otočení šifry, či nějaký jiný, drobný fígl, by ji vylepšil, takhle byla opravdu na TMOU příliš slabá. Ale aspoň jsme mohli bez velkého zastavení dál.

9. stanoviště

Kombinace přesunu na 9. stanoviště a následného orientačního běhání byla velmi nešťastný nápad. Každopádně tahle šifra nás stála asi nejvíc času a vůbec možnost dojít. Přestože řešení bylo z nápovědných textů více než jasné, Dražek trošku zabloudil, spletl si Jčko a Áčkem (je to s podivem, ale stalo se) a tak jsme měli dvakrát A a J nám chybělo. Běhání, následné luštění, nová návštěva J, to všechno zabralo strašně moc času a výsledkem byla nic neříkající tajenka MOSTRIVOBORY. Nejprve hledání na mapě, zdali je někde v okolí vesnice jménem Rivobory, potom dohady, jestli máme zkusit zahaluzit ten most u nedaleké obory, potom kontrola černých políček a následně už správné MOSTROHOBORY. Časová ztráta ovšem nezměrná. Ale nevadí, zatínáme zuby a jdeme dál, když už nedojdem do cíle, tak aspoň dojít co nejdál.

10. stanoviště

Cestou na 10. stanoviště jsme opět proklínali mapu. Obora byla značená jen jedna, ale ve skutečnosti jich je tam několik. Takže jsme se nakonec dostali ze dvou možných cest tou delší a náročnější na převýšení. Jediné co nás utěšovalo byl fakt, že jsme nebyli jediní. Při pohledu na desítku Soňa vykřikla "Heslo je kráva" a že je to dole přesmyčka. Ja říkám Zdeňkovi, že má posunout celý text o krávu a Soňa mě opravuje, že má posouvat jen první písmenka. PDA hravě řeší mechanickou stránku věci a vyrážíme dál.

11. stanoviště

Fyzická náročnost trasy se mi v této chvíli začíná zdáti nepřiměřená. Další nekonečný pochod a obrovské převýšení. Orgové se prostě rozhodli, že letos nebude při přesunech v terénu rozhodovat taktika a schopnost najít v mapě optimální trasu, ale hrubá fyzická zdatnost. No to není zrovna můj šálek kávy a tak z běžně uvažovaných 5km/h chůze se naše rychlost snižuje odhadem tak na necelé tři. Borek vyráží napřed, aby šifru "rozluštil". Když ho doženeme, hlásí nám, že jsme cca 33 a že Prahory jsou první s cca šestihodinovým náskokem. Inu když někdo umí. O to víc nás pak mrzelo, když jsme se ve výsledcích dozvěděli, že Prahory nedošly. Dražek po výstupu vzdává, sedá na autobus a opouští team v zájmu zachování zdraví. Já už taky melu z posledního, ale rozhoduju se, že půjdu ještě dál. U šifry samotné chvilku trvalo najít správný způsob, nejprve jsme psali přeskakovaná písmenka, nebo tahali písmenka a psali ta co projíždějí "skladníkem". Teprve po vyřešení nám došlo proč jsou písmenka vlastně v krabicích. "Nejřív SUDOKU, pak TETRIS, teď SOKOBAN, to jsou letos orgové nějací hraví." pravil Zdeňek. Dokonce i tvar okolo kterého má být ohrada jsme v té změti čar odhalili.

12. stanoviště

Opět z kopce dolů jen proto abychom zachvíli lezli na další kopec. Pod dvanáctkou při pohledu nahoru a po zhodnocení časové i zdravotní bilance vzdávám já a odcházím do 2km vzdálené vesnice na autobus. Ostatní šplhají na kopec a luští. Po vyluštění zhodnotí v mapě kam že to mají vyrazit, a vzhledem k tomu, že čas co zbývá do dvanácté nestačí ani na přesun a přesvědčeni, že Prahory už se pět hodin pěkně hřejí v cíly a hra tedy nebude prodloužena již také vyrazí zpět do civilizace.

Celkové hodnocení

Celkem dost jsem toho napsal u jednotlivých stanovišť, takže jen pár slovy názor na celou hru. Šifry samotné se rok od roku zlepšují a až na pár drobných renonců (instrukce pro skupinu C na startu, Myšpulín s otočenou mapou) i bezchybné. Navíc skvělé nápady (TIC TAC, umístění šifry na displeji, čtyřlístek, CDčko, kráva, sokoban). V tomto ohledu bych letošní ročník hodnotil jako zatím nejlepší které jsem se účastnil. Naopak trasa a teréní podmínky se rok od roku stávají náročnějšími a letos to například pro mne bylo nad únosnou mez (když jsem dorazil domů, měl jsem čtyřicítky horečky a to ne z nachlazení, ale z prostého fyzického vyčerpání. Sice do druhého dne odešly, ale i tak nic moc pocit). Navíc se ze hry zcela vytratila možnost jakkoliv taktizovat při přesunech, např. volbou delší trasy, ale po vrstevnici a pod - teamy byly prostě nuceny běhat nahoru a dolů. Stejné tak umístění "orientačního běhu" po dlouhém výstupu bylo z hlediska fyzičky velmi nešťastné. Jediné co bylo na trase oproti loňsku pozitivní, byl fakt, že bylo relativně nenáročné v kterýkoliv okamžik hru vzdát a že z žádného stanoviště krom desítky to nebylo na dopravní spojení do civilizace déle než dva kilometry. Každopádně gratulujeme teamu Albert Stalone k vítězství a nechť si řádně užijí ta trička, zaslouží si je. Za Lamy na Varanech Filip