Velká tramvajová hra

Přestože těsně po návratu z letošní Tmou jsme byli rádi, že nejbližší plánovaná šifrovačka se pravděpodobně bude odehrávat v některém z teplých jarních měsíců, již po pár dnech nám otrnulo a Soňa odněkud vyhrabala zajímavě vypadající odkaz. Velká tramvajová hra sice nevypadala jako klasická šifrovačka, ale rozhodli jsme se zkusit také něco nového. A navíc hra situovaná do teplého prostředí vyhřátých tramvají pražské MHD vypadala velmi přitažlivě v porovnání s mrazivou přírodou na letošní Tmou. Zkrátka Lamy sborově zamečely a vyrazily....

Na startu a pravidla

Hra byla určena tentokráte maximálně tříčleným teamům, takže jsme vyrazili ve složení Borek, Filip a Zdeněk (v abecedním pořadí ;). Na startu se v sobotu v 13:30 sešlo odhadem tak deset až dvanáct teamů a orgové nám rozdali naše "úkoly". Dozvěděli jsme se, že do 19:00 se musíme vrátit na místo startu a cestou musíme s pomocí jízdy tramvají získat co nejvíce bodů, které se budou na konci sčítat. Body se získávaly za nejrůznější úkoly, od jednoduchých (projet co nejvíce zastávek, projet zastávkou která má v názvu nádraží ), přes složitější (zjistit nejdelší úsek mezi dvěma zastávkami, jet tramvajemi po jednotlivých číslech ve vzestupném pořadí) až po nejsložitější (svézt se novou tramvají "Porše", projet tramvajovou smyčkou). Úkoly jsou navíc rozděleny do skupin a za splnění celé skupiny je třicetiprocentní bodnus. Naopak například každý přestup je trestán ztrátou 5 bodů. Celá trasa se navíc musí dokumentovat do přichystaného formuláře, aby bylo později možno dohledat a ověrit náš postup. Chvilku se ještě upřesňovala sporná pravidla, a pak se vyrazilo do terénu.

Sbíráme nádraží, náměstí, sídliště a vozovny

Za každý přestup na zastávce, která má v názvu náměstí je +10 bodů. Okamžitě se rozhodujeme preferovat náměstí pro přestupy, aby se nám podařilo eliminovat -5, které musíme za každý přestup zaplatit. Také vidíme +20 bodů za výstup a nástup na jednosměrné zastávce. Nedaleká Moráň toto splňuje. Vyrážíme na Karlovo náměstí, přesedáme do protisměru a přijíždíme na Moráň. Tam rychle přemýšlíme kudy dál a velmi slibně (plná náměstí a nádraží) vypadá cesta na jihovýchod. Definitivně se pro ni rozhodujeme, když na ní nalezneme zastávku Na padesátém. Pohué projetí zastávky, která má v názvu číslo, je hodnoceno 15 body. Cestou telefonujeme pro radu, kde že je pomník Boženy Němcové a zrovna když kolem něj projíždíme tramvají, získáváme správnou odpověď. Další body k dobru. Ostrčilovo náměstí, Nádraží Vršovice, Kubánské náměstí, Nádraží Strašnice, Nádraží Hostivař, Sídliště Zahradní město - za všechna tahle slova jsou drobné prémie. Zvláště ta nádraží jsou celkem důležitá, kdo jich bude mít nejvíc, získá až 60 bodů. Současně Zdeněk objevuje, že na trati jsou i zastávky Zahradní město a Sídliště Zahradní město - tedy další dvě číslovky. Máme radost, že se nám podařilo zvolit tak dobrý rozjezd. Protože ale míříme na východ, musíme se smířit s tím, že se nám nepodaří získat zvláštní body, za nalezení orga, který vyráží v 15:00 tramvají z Barandova. Nevadí, bude ještě možnost později získat totéž na Krejcárku, nebo na Letné. Na Nádraží Hostivař chvilku koketujeme s tím, zdali půjdeme ukecávat tramvajáka, aby nás nechal projet smyčku ve voze, ale když zjistíme, že vůz tam bude minimálně 20 minut stát, raději oželíme 30 bodů a šetříme čas. Zpáteční cestu volíme tak, abychom projeli zbylá nádraží na pravém břehu Vltavy, jen Vysočany vynecháme, jsou trochu z ruky. Cestou zkoumáme obtížnější úkoly.

Násobky, razítko, tajná schránka, nejstrmější a nejdelší úsek mezi dvěma zastávkami...

Zajímavý úkol je svést se postupně všemi tramvajemi, které jsou násobkem nějakého čísla. Dvojku eliminujeme okamžitě (v sobotu nejezdí), trojka má trošku moc násobků (3,6,9,12,15,18,21,24), chvíli zvažujeme čtyřku i pětku a pak nám padne do oka devítka. Naši komplikovanou trasa přes Vozovnu Strašnice, Nákladové nádraží Žižkov, Olšanské náměstí, Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží a Náměstí republiky se nám hodilo zakončit krátkým návratem na Václavské náměstí a odtamtud už jsme krásně zkombinovali krátký úsek devítkou i osmnáctkou. Přestupem na Národní třídě jsme získali dalších 15 bodů za číslovku. Osmnáctka nás zavezla zpět na Karlovo náměstí a tím jsme dokončili okruh kolem jakéhosi objektu, jehož jméno si nedokážu teď vybavit, ale který nám přinesl dalších 40 bodů. Čas nás ovšem začal tlačit - na Krejcárku čekal po krátký časový okamžik org s razítkem, které znamenalo další bodový zisk a tentokrát jsme si ho nechtěli nechat ujít. Znamenalo to ovšem projet trasu, na které bylo jen jedno náměstí, a i to jsme si nakonec kvůli časové tísni museli odpostit. Razítko jsme sice stihli, avšak s ním i cennou zkušennost - dlouhé přesuny bez zisku jsou v této hře ztrátou velmi cenného času. Na severovýchodě Prahy nás čekalo několik dalších úkolů - zastávka Vosmíkových, Sídliště Ďáblice, tajná schránka na stanici Ládví a Vozovna Kobylisy, která je současně nejsevernější zastávkou Prahy (i když jen o pouhých 20m). Asistenti doma u počítačů mezitím s pomocí strýčka googla a tetičky IDOSu našli nejstrmější a nejdelší úsek, jejichž projetí také bylo honorováno značným bodovým ziskem. Bohužel nejdelší úsek byl na úplně druhém konci Prahy (pod Barandovem) a nejstrmější úsek sice byl pár zastávek od nás, ale bylo nutné ho jet směrem vzhůru, což by pro nás znamenalo další přestupy - odložili jsme ho tedy na později. Pro ušetření dalšího času jsme se rozhodli ihned vynechad Sídliště Ďáblice (+7 bodů za sídliště, ale -5 za nucený přestup, tedy ve výsledku pouhé 2 body zisk za ztrátu 15 minut) a vyrazili na Ládví hledat. Tajnou schránku jsme však během 10 minut nenalezli a do konce hry už zbývala pouhá hodina a 45 minut - bylo na čase zredukovat náš původní plán, maximálně zoptimalizovat zbytek trasy a vrátit se včas na Palackého náměstí.

Rychlý návrat

Po zhodnocení časové náročnosti jsme se rozhodli vyřadit i Vozovnu Kobylisy i přestupy navíc pro průjezd s nejostřejším stoupáním. Obojí by nám přineslo ve výsledku pouhých 5 bodů, za cenu ztráty půlhodiny, kterou jsme neměli. Ze stejného důvodu (čas), jsme upustili od dalších návštěv vozoven a tak nám zbývaly do konce dva plány, a čas na pouhý jeden - buďto vyrazit na severozápad a pokusit se navštívit Petři a Sídliště Petřiny a nebo vyrazit podél Vltavy a navštívit dvě pražské tramvajové speciality - zůžení kolejí mezi stanicemi Malostranská a Malostranské náměstí a jedinou konečnou v Praze, která nemá tramvajovou smyčku, trojúhelník na zastávce Laurová. Protože cestou na jih bylo možné přestupovat na náměstích, a tím ve výsledku utržit více bodů, vyhrála tato varianta. Projíždíme tedy Nádraží Holešovice, Strossmayerovo náměstí, Letenské náměstí, Malostranské náměstí, kde jsme raději nepřesedali kvůli časové tísni, Arbesovo náměstí a vystupujeme na Laurové. Tramvaje naštěstí perfektně vycházely a tak zjišťujeme, že máme cca 15 minut rezerevu. Rozhodujeme se ji použít na přeběhnutí lávky na Smíchov a návštěvu Smíchovského nádraží. Toto se velmi vyplatilo neb jsme díky tomi získali v cíli celkem 60 bodů za 8 navštívených nádraží. Zbývá nám poslední přestup - aby nám bylo uznáno i Palackého náměstí, musíme tam přestoupit. Volíme taktiku nastoupit do první tramvaje co kolem pojede a zatočit s ní na roh. Protože to ale je trojka, optimisticky doufáme, že právě ta bude to jediné "Porše", které v Praze jezdí. Leč je to "obyčejná" ČKD a tak místo 30+10 bodů získáváme jen těch 10 za náměstí.

Cíl

V cíli už vidíme postávat jednotlivé teamy a nacházíme i orga, kterému odevzdáváme výsledky. Trošku nás rozslaďuje, že jeden z teamů využívá chyby v pravidlech a úkol, který bylo podle nás (a i většiny ostatních teamů) možné započítat pouze jednou (řada násobků jednoho čísla) si tento team započítavá vícektrát a orgové mu to dovolují. Samotný tento fakt by nebyl vadou na kráse, kdyby to orgové dovolili všem, leč odvolávající se na fakt, že chceme totéž udělat dodatečně, poté co jsme odevzdali výsledkovou listinu, nám už orgové nedají možnost využít této mezery v pravidlech a srovnat tak (dle našeho názoru) neoprávněný handycap teamu, který dílu v pravidlech použil. Tento renonc naštěstí byl jediným drobným problémem v jinak celé velmi pěkné akci. Orgové nám nakonec sečetli pěkných 330 bodů, které sice nestačí na vítežství, ale při naši první účasti na podobné akci se spokojujeme z šestým místem a spokojeni odcházíme do našich domovů.